„Epidemie“ srdečních selhání. Do roka po odchodu z nemocnice zemře každý pátý člověk po srdečním selhání, každý čtvrtý se k lékařům vrací do měsíce

Kardiologové se snaží vytvořit systém, který by pacientům umožnil najít odborníka v co nejkratší době po propuštění z nemocnice. Právě první dny po odchodu z nemocnice jsou totiž pro pacienty kritické a měli by v této době absolvovat několik kontrol. Dlouhé čekací lhůty na vyšetření u kardiologa jsou však častým problémem, který je výraznější v některých regionech.Kapacity kardiologických klinik jsou mnohdy přetížené a chybí personál, který by se o rostoucí počet pacientů se srdečním selháním mohl postarat. Řešením by mohlo být zefektivnění systému, například stratifikací pacientů podle naléhavosti jejich stavu a potřeby kontrol. Česká kardiologická společnost se také snaží zvýšit úroveň znalostí a pravomocí zdravotních sester, které by mohly být akreditované pro práci v ambulancích srdečního selhání a pomáhat tak lékařům s péčí o pacienty.Důležitá je také motivace lékařů, aby se o pacienty se srdečním selháním důsledněji starali, přestože jde o časově i finančně náročnou léčbu. Včasná a adekvátní léčba může pacientům výrazně zlepšit kvalitu života a zároveň ušetřit náklady na zdravotní péči v dlouhodobém horizontu.Za nárůstem případů srdečního selhání stojí kombinace několika faktorů, jako je stárnutí populace, vysoká úroveň zdravotní péče, která zachraňuje pacienty v akutních stavech, kteří by dříve zemřeli, a výskyt onemocnění, která srdeční selhání způsobují (vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, chlopenní vady). Zásadní je také včasné odhalení nemoci a okamžitá reakce pacienta při výskytu typických příznaků, jako je dušnost, nevýkonnost, otoky dolních končetin či nárůst hmotnosti. I týden prodlení může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.