Plyšový Mončičák– Ostatně původní japonský název zní Monchhichi a až z něj byl odvozen český mončičák importovaný z Japonska, byl v Československu hitem 80. let. Tento roztomilý opičák se stal milovaným společníkem mnoha dětí a byl jednou z mála zahraničních hraček, které se v socialistickém Československu objevily.Jednalo se o plyšovou hračku s dětským obličejíkem a velkýma očima a ušima. Podoba neurčitě vyhlížejícího zvířátka se inspirovala opičkou. Původní mončičáci byli hnědí, později se přidaly četné barevné verze.V Československu se oblíbený dětský kamarád zpočátku sháněl v prodejnách Tuzex. Teprve později se dostal i do běžných obchodů.
Promítačka v modernizované verzi se s promítačkami setkáte i v novodobých hračkářstvích. V 80. letech však v rodinách s dětmi nechyběl především diaprojektor DIAX 3 vyráběný, jak jinak, z bakelitu. Promítání pohádek, jako byla třeba ta O pejskovi a kočičce, patřilo k oblíbeným večerním aktivitám. Verze DIAX 3 zažila vrchol slávy v 80. letech, ale projektory této značky se poprvé objevily už v roce 1968. Od 70. let pak popularita těchto přístrojů postupně nabírala na obrátkách. Její výhodou byla konstrukční jednoduchost a snadné ovládání, se kterým si poradily i děti.
Digitální hra Nu pogodi Inspirací pro tuto hru byla západní elektronika, ale „Nu pogodi“ (v češtině známá jako „Jen počkej“) byla sovětská klasika. Tato jednoduchá elektronická hra, ve které vlk chytal padající vajíčka, bavila děti jednoduchostí a přístupností. Hračky z dob socialismu mohou působit jednoduše nebo dokonce primitivně, ale pro mnohé z nás mají nezastupitelné místo v srdci. Jsou to artefakty doby, které připomínají nejen dětství, ale i dobu, kdy hračka nebyla jenom produktem, ale často i symbolem touhy po svobodě a otevřeném světě.
