„Ne, jsem majitelka.“ řekla Miška.
Teta Ica zbledla a bylo vidět, že ta slova ji zamrzela, nemohla nic říct. Navíc byla Miška velkorysá a po své třídní schůzce požádala svého řidiče, aby odvezl tetu Icu domů.
Takže vidíte, že je to opravdu pravda, čas staví každého tam, kam patří: každý král na svůj trůn a každý šašek do svého cirkusu!
