Účastníci byli rozděleni do tří skupin podle toho, jak dlouho v průměru si zvyknou zdřímnout během dne. V jedné skupině byli ti, kteří si nezvykli dávat odpolední siestu, ve druhé si pospali méně než 30 minut a poslední tvořili ti, kteří si zdřímli 30 minut nebo více. Krátké zdřímnutí během dne byly definovány jako ty, kteří trvali méně než půl hodinu.
Absolventi sami nahlásili své zkušenosti s fibrilací síní, které pak byly potvrzeny odbornou komisí kardiologů, která použila předem definovaný protokol s kontrolou zdravotních záznamů. Riziko fibrilace síní podle délky denního spánku bylo analyzováno po úpravě podle informací shromážděných v dotazníku.
Kolik by měl trvat odpolední spánek?
Průměrný věk účastníků na začátku studie byl 38 let a 61 % tvořily ženy. Během mediánu sledování 13,8 roku se u 131 účastníků vyvinula fibrilace síní. V porovnání s krátkým zdřímnutím během dne měli ti, kteří si zdřímli 30 nebo více minut denně, téměř dvojnásobné riziko vzniku fibrilace síní. Ve srovnání s krátkými zdřímnutími nebylo riziko zvýšeno u těch, kteří se vyhýbali siestě.
Výzkumníci provedli druhou analýzu k identifikaci trvání spánku spojeného s nejnižším rizikem fibrilace síní. Tato analýza zahrnovala ty, kteří uvedli pravidelné zdřímnutí, a vyloučili ty, kteří neholdovali siestám. Účastníci byli rozděleni do tří kategorií podle jejich průměrného denního trvání spánku na začátku: méně než 15 minut, 15 až 30 minut a více než 30 minut. V porovnání s těmi, kteří si zdřímli více než 30 minut denně, měli ti, kteří si pospali méně než 15 minut, o 42 % nižší riziko vzniku fibrilace síní, zatímco ti, kteří si zdřímli 15 až 30 minuty, měli o 56 % sníženo riziko.
