Dnes glosujete společenské i politické dění sama a pro různá média. Aktivní jste v tomto směru i na sociálních sítích, kde jste často terčem obrovské kritiky. Čtete si ty komentáře?
Jsem na ně dávno zvyklá a obrněná proti nim. Hlavně se opakují. Všechny, co mě nemají rádi, bych chtěla vyzvat, aby byly trošku kreativnější. Nadávat mi, že jsem stará vysušená švestka, že bych už měla zalézt a chodit kanály nebo už jen krmit holuby a že by se mě nedotkli ani desetimetrovou tyčí na dobytek? Vážení, tohle je už fakt nuda. Chtěla bych slyšet něco nového, nad čím se zamyslím i zasměju.
Přišlo také na osobní konfrontaci?
Ani ne, přestože jezdím pravidelně metrem. Nedávno jsem tam potkala dva pány, o kterých jsem si myslela, že jsou bezdomovci. U stanice Pankrác jsem si vyslechla jejich rozhovor. „Poslouchej, pamatuješ? Tady jsme seděli,“ začal jeden z nich. Kamarád mu odpovídá: „Víš, že bych se tam vrátil? Všude drahota a zima jako v prdeli. Měli bychom něco udělat, aby nás vzali zpět.“ Kamarád hned navrhl, že by mohli dlaždicí rozbít výklad. Nedalo mi to a zamíchala jsem se jim do rozhovoru: „Páni, za vybitý výklad se na Pankrác nedostanete. Musíte udělat něco lepšího!“ Jeden se na mě upřeně zadíval a říká: „Poslouchejte, já vás odněkud znám. Nedělali jste u nás ve vězení farářku?“ Celé metro se začalo smát.
Hůře jsem dopadla, když mě v metru poznala jedna asi osmdesátiletá paní. Vystřelila ze sedadla a na celý vůz zvolala: „Sedněte si, paní Bubílková.“ Trapas!
Ráda si děláte legraci i z celebrit, ne všechny to vnímají s humorem. Ostře jste narazili, když jste si vzali na mušku mediálního magnáta Jaromíra Soukupa a jeho přítelkyni Agátu Hanychovou, se kterou počali dítě. Čekali jste, že se urazí?
Nad tím vůbec nepřemýšlím. Soukup je znám tím, že v jeho televizi je mnoho pořadů, které nesou jeho jméno, tak jsem se toho chytila. Řekla jsem, že se už těším na nové programy jako Početí Jaromíra Soukupa, Těhotenství Jaromíra Soukupa, Kojení Jaromíra Soukupa, Přebalování s Jaromírem Soukupem, na což bude navazovat reality show Akáty s názvem Přebalování Soukupa.
Udělala jsem to navzdory tomu, že v té době jsem psala glosy pro časopis, který vydává, a glosovala jsem iv jeho televizi. Najednou mi volala šefredaktorka a strašně se smála. Nevěděla, o co jde, ale že Soukup strašně prskal a nakázal jí, aby okamžitě vystřihla glosu, která už byla natočena. Já jsem se na tom jen bavila.
Jak to bylo s vaší slavnou parodií svatby Lely Ceterové a Karlose Vémoly, ve které jste pronesli: „Slibujeme před Bohem a Krampolem, že si nebudeme věrni?“ Na vaší sociální síti jsem si všiml dotčeného příspěvku Lely.
Tam ani nešlo o nevěru, přestože se pak ukázalo, že Vémola ji podvedl ještě v den svatby. Vtipné bylo, že je sňatek Krampol. Byla to fejková svatba, jen aby zaujala média. Já jsem tento cirkus jen zesměšnila a parodovala, co mnozí nepochopili.
Dostávala jsem tehdy ze Slovenska desítky až stovky zpráv denně. Celá základna fanoušků mi nadávala, že jsem hrozná, protože nemám ráda Lelu. Já proti ní přitom nic nemám. Nikdy jsem ji ani neviděla. Dokonce ji obdivuji, že dokáže žít s někým jako Vémola.
Na sociální síti se prezentujete jako Bubu. Jak vznikla tato přezdívka?
Z kresleného vtipu, ve kterém dítě strašně pláče a maminka ho napomíná: „Když nepřestaneš, pošlu na tebe Bubu Bubílkovou.“ Ukazovala jsem to Šimkovi, který se na tom neskutečně smál. V té době jsme už měli program S politiky netančím.
Jednou když jsme probírali Vladimíra Železného, který pašoval obrazy bez cla, v jednom momentě řekl: „On ferrum.“ A já, nechápavě: „Jaké ferrum?“ A on zase: „No přece Železný vole Bubu.“ Divadlo lehlo smíchem a od té doby mi nikdo neřekl jinak než Bubu. Dokonce jednou, když jsem v Praze kráčela kolem Ukrajinců, kteří na ulici dělali nějaké výkopové práce, ozývalo se odtud: „Zdrávstvuj, Bubu.“
