S dcerou Šimonou si také vytrpěla své, když se v pubertě stala závislá na pervitinu. Po letech zoufalství ji vyhodila na ulici. Nakonec se z toho Šimona dostala sama, protože pochopila, že tak žít nechce. Sblížil je prý zejména Vilmin rozvod s Etzlerem, na jehož prý její dcera neměla dobré vzpomínky. Rebelii dceři nevyčítá, ví o ní své. Když se ještě v roce 1991 nervově zhroutila, pokusila se o sebevraždu. Skončila v nemocnici a poté se rozhodla pro protialkoholní léčení. Od té doby, až na jednu kratší výjimku, abstinuje. “ Já to neberu jako své minus, ale jako svůj úkol se s tím poprat. Jednoduše mi alkohol vstoupil do života, respektive já jsem dovolila, aby mi tam vstoupil a je mým úkolem se s tím vyrovnat. A jsem šťastná, že jsem se naučila dlouhodobě abstinovat,“.
Během své herecké kariéry získala kromě Českého lva za vedlejší roli ve filmu Pupendo v roce 2003, o tři roky později i cenu Thálie za roli slečny Fischerové v divadelní hře Picasso a v roce 2014 za roli Leni Riefenstahl ve hře Leni. “ Jsem taková hard core otevřená duše. I když mě vykradli tak patnáctkrát v životě, já jsem si v té chvíli uvědomila, že se zamykat nebudu. Nechci mít strach,“ vyznala se ze své touhy po volnosti a svobodě tato výjimečná osobnost českého herectví . Snad už pro ni osud žádnou hořkou zkoušku nechystá.