Na svého úspěšného syna Jakuba, který byl podnikatel a řídil velkou dopravní společnost, byl Ivan Vyskočil patřičně hrdý. Velmi si s ním rozuměl a navzájem si důvěřovali. Věděl proto různé detaily z jeho života, což ho vede k indicii, že nespáchal sebevraždu, jak vyhodnotila policie jeho smrt. Zanechal totiž dopis na rozloučenou, kde vysvětloval důvod svého rozhodnutí. Vzpomínal v něm jednu osobu, která mu ztrpčovala život, jeho někdejší kamarád Jiří Vařil. Právě on byl kdysi majitelem společnosti a prý stále zasahoval do její činnosti. Říkalo se také, že Jakub byl pouze jeho „bílým koněm“. Ivan Vyskočil chce, aby se odhalila pravda.
„Okolo syna Jakuba není nic nového, teď je to už na policii, jak to vyšetří. Stále na tom pracují, hledají nějaké věci, ale zatím se to nikam neposunulo. Nebo ano, ale já o tom nevím,“ řekl s patřičnou skepsí Ivan Vyskočil. Syna mu to už tak nevrátí. Chybí mu, že jak bylo vždy zvykem, nezazvoní mu telefon od něj, aby si popovídali, co nového se děje. Dlouho po jeho tragickém skonu ho nechtěl dát pohřbít, neboť žádal, aby byla provedena jeho soudní pitva, což se nakonec i stalo. „Po pitvě mi bylo tělo mého syna vráceno a jeho pozůstatky jsou v současnosti uloženy v urně,“ řekl před časem herec s tím, že mu sbíral v Chorvatsku, kam si šel vyčistit hlavu, kamínky na hrob.
