Následně byla v ohrožení života, když překonala toxický šok. Potom se musela opět učit chodit, ale v jejím vysokém věku se to už nepodařilo a nakonec byla odkázána na vozík. Od té doby žila ve zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Dcera Ester tak pravidelně pendlovala mezi oběma nevládními rodiči a opravdu jí nebylo co závidět. V době lockdownů k nim přístup pořádně neměla, byla proto odkázána pouze na informace od zdravotnického personálu.
V dokumentu od zhruba 7 minuty a 33 vteřiny představí i Irenu Greifovou a její tvorbu:
