Poslední měsíce se odstřihla i od nejbližších přátel, na druhý svět ji vyprovázel pouze Štefan Margita.
Zatímco Karel Gott dostal na koncertě publikum k varu, vždy mu to chvíli trvalo. Haně Zagorové stačila první písnička. Hanička Písnička, jak devítinásobné slavici všichni říkali, charismatickým hlasem naplnila sál okamžitě. Karel to sám s pobavením připomínal. Ale poslední měsíce umělkyně sváděla důležitější boj.
DEVĚTKRÁT ZLATÁ Slavicí se stala iv roce 1983, na snímku s Mirem Žbirkou a Petrem Jandou.
Nemocí krvetvorby, přesně paroxysmální noční hemoglobinurií, trpěla od sedmdesátých let. Pro vzácnou diagnózu nemohla mít děti a na hematologii pravidelně podstupovala životně důležité transfúze krve. Frekvence zákroků se postupem let zkracovala. Zatímco kdysi docházela do nemocnice jednou za čtvrt roku, v posledním období to bylo i dvakrát za týden. Nedávno se přidaly komplikace po překonaném kovidu a zraněních, která utrpěla loni na podzim. Poslední měsíce už nezvedala telefon ani nejbližším přátelům.
Měla plno plánů
„Myslela jsem si, že se nedožiji padesátky,“ říkala zpěvačka s vážným tónem v hlase. Není divu, že svého času zkoušela i věci mezi nebem a zemí. „Kateřina Brožová mě seznámila s jedním léčitelem. Když seděl u nás doma, říkal – paní Hanička, myslím, že by to šlo. Předepsal mi hory čajů. Pila jsem je tři roky a můj krevní obraz byl lepší a lepší. A najednou jsem přestala chodit na transfúze,“ vzpomínala Zagorová. Po čase se její onemocnění vrátilo, ale ona pozitivní energii neztrácela. „Jsem jako upír. Blednu, jsem smutná. Najednou dostanu krev a je mi úžasně. Mám chuť vynalézat velké věci. Jsem šťastná a vitální.“
Článek pokračuje na další straně
