COVID-19 je připomínkou toho, jak mohou zvířecí viry nakazit člověka a šířit se rychlostí blesku. Ptačí chřipka, Sars, Mers, Nipah a žlutá zimnice jsou příklady virů, které vznikly u zvířat, ale zmutovali a přeskočili na člověka. Kloučení amazonských deštných pralesů bylo označeno jako potenciální aréna pro další pandemii. Brazilský Fiocruz Institute odchytil netopýry pro účely identifikace jakýchkoli dalších virů, které by mohly být pro člověka smrtelné. Trhy v Číně, kde jsou zvířata jako netopýři zabíjena a následně prodávána na maso, jsou dobře známá jako ohniště nemocí. Studie varovaly před infekčními chorobami dýchacích cest, které v důsledku toho vznikají, ještě před současnou pandemií. Podobně i v Africe se vyskytují trhy, na kterých se prodává opičí maso. Ty jsou zase považovány za ohniště vzniku eboly. Rusko zaznamenalo případy přenesení ptačí chřipky H5N8 na člověka. Přestože tato nemoc nezpůsobila žádné úmrtí, znepokojujícím znakem je způsob jejího adaptace na infikování lidí. Jiní odborníci se obávají propuknutí MERS, smrtelnějšího koronaviru, který by mohl vyvolat pandemii kvůli většímu množství lidí, kteří přicházejí do styku s velbloudy.
Infektolog a hlavní lékař firmy Retroscreen Virology Anthony Lockett řekl deníku Sun Online, že netopýři by mohli být zdrojem budoucí pandemie. „Druhy, které by mohly přechovávat nemoc X, jsou netopýři a ptáci, protože mohou létat na velké vzdálenosti. Mohou být narušeny migrační vzorce netopýrů, což vede k šíření nemocí, jak tomu bylo v Austrálii před několika lety.” Lockett se však více obává škodlivého potenciálu ptáků. Podle něj, kdyby lidé momentálně nedodržovali společenský distanc, pravděpodobně by ještě letos vypukla epidemie ptačí chřipky. Další ohniska ptačí chřipky se objevila v Indii a Velké Británii.
