K obavám veřejnosti o nákazu skrze displej telefonu, bankovky a další povrchy přispěla studie australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO), podle které může koronavirus na takovém povrchu zůstat infekční až 28 dní.
Tehdy tyto závěry kritizoval například mikrobiolog Emanuel Goldman z americké Rutgersovy univerzity. Expert v článku v odborném časopise Lancet píše, že studie varující před nákazou z povrchů byly provedeny v laboratořích a „jen málo se podobají podmínkám v reálném životě“.
Goldman píše „Podle mého názoru je pravděpodobnost přenosu skrze neživé předměty velmi malá, a to jen v případech, kdy nakažená osoba na povrch nakašle nebo kýchne a někdo jiný se ho brzy (do jedné až dvou hodin) dotkne.
Podle něj opakované dezinfikování povrchů a nošení rukavic dává velký smysl například v nemocnicích, v méně rizikovém prostředí jde o zbytečnost. Podobně jako Vally připomíná, že bychom však měli dbát na jiná preventivní hygienická opatření.
