Fiala se narodil v Ostravě. „Do pěti let jsem vyrůstal v Hrušově, pak jsme se přestěhovali do Chuchelné na Opavsku, kde tatínek získal místo kominického mistra. Měli jsme se moc pěkně, všeho dost, ale pak přišel Hitler a zabral území. Utekli jsme zpátky do Ostravy. V Hlučíně jsem chodil do primy gymnázia, pak jsem přešel do Ostravy,“ vzpomínal herec. Prý nechybělo mnoho a vydal se v otcových šlépějích. Kominíkem se totiž skutečně vyučil, ovšem když vymetal na ostravských střechách, slyšel ho zpívat znalec a doporučil jej na zkoušku ze zpěvu. „Když jsem šel ke školníkovi s potvrzením, že jsem komín vymetl, zastavil mě profesor zpěvu a ptal se mě, jestli jsem to já tak halekal na střeše. Když jsem přikývl, nabídl mi, že mě připraví na zkoušky na konzervatoř,“ líčil Fiala chvilku, která zásadně ovlivnila jeho život.
Článek pokračuje na další straně
Začal studovat o rok později v Praze a nakonec úspěšně absolvoval operou Prodaná nevěsta. V hledišti náhodou seděl i šéfdirigent Národního divadla, kterému se jeho výkon natolik zalíbil, že mu nabídl pozici eléva na první scéně. Na jejích prknech se mu ale pro velkou trému nedařilo a následoval rychlý vyhazov.
Jeho talent však oslovil Oldřicha Nového, tehdy uměleckého šéfa Hudebního divadla Karlín. Ihned vycítil, že Fialovi bude mnohem více než klasická opera sedět zábavnější opereta. „Byl to nesmírně noblesní pán a ihned jsme si padli do oka. Do měsíce jsem zpíval Cikánského barona,“ přiblížil počátky úspěšného působení Fiala, který z Karlína odešel až začátkem 90. let.
