Chodili jsme s nimi ven. Jezdili jsme na kolech, házeli větvičky do proudu potoka nebo říčky, stavěli rybníčky a hráze z bláta,hráli si na honěnou, vysedávali jsme na lavičkách v parku nebo na zábradlí při škole a povídali jsme se o všem možném.
Článek pokračuje na další straně
Když jsme s někým chtěli mluvit, zkrátka jsme šli k němu, zazvonily nebo zaklepali, otevřeli dveře … Rovně!
Bez svolení, bez doprovodu, bez ochrany! Sami v tom krutém a nebezpečném světě! Jak jsme to vůbec mohli přežít?
Hráli jsme vybíjenou s míčem nebo hokej s holemi a starými teniskami, zvonili na cizí zvonky, chodili jsme na jablka a hrušky do cizích zahrad, třešně jsme spolkli i s peckami a ty pecky nám kupodivu v břiše nezačaly růst.
